|
10.02.2005 |
|
|
Agony - My Turn To Die |
|
|
Sestava:
Diskografie:
Skladby: |
Styl:
melodic thrash
/ death metal
Rok vydání:
2004 Thrash/death metalisté z Dačic po roce opět útočí s dalším řadovým albem nesoucí název "My Turn To Die". Představovat je nemá asi smysl. Kdo se trochu zajímá o tuzemský metal (nemyslím jen o thrash a death, protože Agony jsou stravitelní i jinému stylovému publiku), jistě o nich alespoň zaslechl. V loňském roce jsme je mohli spatřit na festivalu Apocalyptic Form Of Death v Trhových Svinech, kde mě hned na úvodu překvapili novinkami, pocházejícími z této tehdy ještě připravované desky, jež se nesou v tvrdším podání, než jsem byl od nich zvyklý na albu "Call The Rain". Hned jsem si začal oprašovat přehrávač na nový počin. :-) Některé rozdíly jsou hned patrné po prostudování bookletu. Nové logo od Cristophe Szpajdela (myslím, že jim sluší mnohem více, Cristophe navrhl mimo jiné logo i veličině jako jsou Emperor) se nachází na celkem nic neříkajícím obalu, který mi přijde zbytečně přeplácaný. Jeho vnitřek je ale slušně zpracovaný a je vidět, že si na něm dali patřičně záležet. Uprostřed je miniplakátek, na kterém stojí skupina a za ní nádherné pozadí hor, před které by se jistě nestyděly postavit i některé skandinávské smečky. Personální změny se udály na postu bubeníka, kde vystřídal Toma nový člen Fery.
A jak jim to vlastně společně šlape? Perfektně!
Doomové prvky zametli definitivně pod kobereč Hodnocení: 9/10 Peter |
ek
a dali větší důraz na melodický death okořeněný trhavými thrashovými riffy.
Mrcyho zpěv mě příjemně překvapil, je mnohem drsnější a má lepší barvu než
na předchozí fošně. Nasraně vyhlížející basák Stanley, který připomíná na
fotkách v bookletu Gimlyho z Pána prstenů (takový ten skřítek se sekyrou:-),
si na desce slušně zazpíval. Ve skladbě "My Turn To Die" mi dost připomíná
Radka Zábojníka ze Six Degrees Of Separation. Pro desku je to docela
zajímavé zpestření. Petřin zpěv se mi zdá o něco lepší než na "Call The Rain",
za klapkami více prohání prstíky a občas zaslechneme opravdu mohutnou
klávesovou stěnu (např. v "Stronger Than You"). Celkem jsem se pobavil při
poslechu "The Mirror Of The Night", kde snad za Mrcyho místy zaskočil Péťa z
Hypocrisy:-). Jestli ten chlap bude tvrdit, že tuhle švédskou legendu
neposlouchá, tak musí lhát :-). To se mu opravdu povedlo (myšleno v dobrém).
Jsem zvědavý, ze které skladby se stane koncertní hit jako je "In Nomine".
Možná to bude úvodní "Whatever Shall I Do" , "The Mirror Of The Night" či "Black
Rose"… Nebo úplně jiná? To se jistě uvidí v létě na fesťácích. Agony
příjemně překvapili a zlepšení od výtečného "Call The Rain" je snad 100%.
Jen tak dál.